§ 1 – Znárodňované podniky od roku 1948
Trvalý odkaz
Jednoducho
Originál
Jednoducho
(1)
Od 1. januára 1948 sa znárodňujú tieto podniky:
1.
podniky na ťažbu alebo spracovanie rašeliny;
2.
podniky na ťažbu kremeňa, kremeliny, mastenca, ťaživca, sadrovcu, anhydritu, sklárskeho piesku, formovacieho piesku a ich ložiská;
3.
podniky na spracovanie alebo opracovanie kameňa, ak majú aspoň desať brúsnych strojov alebo dve píly na kameň;
4.
strojné štrkárne s kapacitou aspoň desaťtisíc ton ročne;
5.
podniky na chemicko-farmaceutickú výrobu, výrobu liečiv alebo sér, okrem laboratórií liečebných a ošetrovateľských ústavov, zdravotníckych inštitúcií alebo zdravotných ústavov ľudovej správy, a okrem prípravy liekov na lekársky predpis, ak nejde o hromadnú výrobu;
6.
podniky na výrobu lekárskych alebo liečebných prístrojov, nástrojov alebo zariadení používaných najmä v liečebných a ošetrovateľských ústavoch a lekárskych ordináciách;
7.
podniky na výrobu ampuliek;
8.
podniky na výrobu obväzového tovaru alebo lekárskej vaty;
9.
podniky na výrobu mydla;
10.
podniky, ktoré sú svojím druhom, spôsobom výroby alebo rozsahom významné v oblasti výroby kozmetických prípravkov alebo výrobkov;
11.
rafinérie drahých kovov;
12.
podniky na výrobu rádioelektrických zariadení podľa zákona č. 128/1947;
13.
podniky na brúsenie kremeňových kryštálov;
14.
podniky na výrobu skrutiek, nitov, matíc alebo koľajnicových upevňovadiel;
15.
podniky na továrenskú výrobu oceľových lán;
16.
podniky na továrenskú výrobu montovaných a polomontovaných stavieb, ich konštrukcií alebo dielcov;
17.
píly so zariadením s dennou výkonnosťou aspoň desať plných kubických metrov guľatiny pri osemhodinovej prevádzke;
18.
tehelne so zariadením na ročnú výrobu aspoň dvoch miliónov kusov tehliarskych výrobkov;
19.
podniky na výrobu technického porcelánu;
20.
podniky na výrobu alebo úpravu technických plynov;
21.
podniky na výrobu fotografického materiálu;
22.
koželužne, jirchárne a kožedelnícke alebo gumárenské podniky, ktoré sa zaoberajú aj koželužníckou alebo jirchárskou výrobou;
23.
podniky na výrobu drevenej celulózy alebo lepenky;
24.
sklárske podniky so zariadením na automatickú výrobu alebo s aspoň desiatimi strojovými jednotkami na spracovanie alebo zušľachťovanie skla, pričom sa za strojovú jednotku považujú aj pece všetkého druhu;
25.
všetky ostatné podniky, na ktoré sa nevzťahujú iné predpisy o znárodnení alebo vylúčení zo znárodnenia, ak počet osôb zamestnaných alebo činných v nich dosiahol kedykoľvek od 1. januára 1946 aspoň päťdesiat. Pri zisťovaní tohto počtu sa sčítajú všetky osoby zamestnané alebo činné v podniku bez ohľadu na miesto práce, najmä aj domácki pracovníci.
(2)
U podnikov uvedených v odseku 1 bodoch 1 až 24 rozhoduje stav k 1. januáru 1948.
(3)
Odsek 1 sa neuplatní na majetok štátu ani na:
a)
podniky a závody vo vlastníctve zárobkových a hospodárskych spoločenstiev podľa zákona č. 70/1873, na Slovensku družstiev podľa §§ 223 a nasledujúcich zákona čl. XXXVII/1875, ktoré prevádzkujú priamo, okrem podnikov a závodov, ktoré najneskôr do 31. decembra 1948 určí minister priemyslu po dohode s Ústrednou radou odborov a Ústrednou radou družstiev,
b)
podniky a závody, ktoré boli 1. januára 1948 vo vlastníctve zväzov ľudovej správy a prevádzkovali ich priamo, okrem tých, ktoré najneskôr do 31. decembra 1948 určí vláda na návrh ministra priemyslu, na Slovensku po vypočutí povereníka priemyslu a obchodu,
c)
podniky a závody, ktoré minister priemyslu vylúči zo znárodnenia po dohode s ministrom financií, na Slovensku aj po vypočutí povereníkov priemyslu a obchodu a financií. Vlastníkom alebo prevádzkovateľom nariadi, aby ich trvalo zastavili, pretože vláda rozhodla, že ich ďalšia prevádzka nie je vo verejnom záujme.
(4)
O tom, či sú splnené podmienky na znárodnenie podľa článku I, rozhoduje minister priemyslu.
Originál
(1)
Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním:
1.
podniky pro těžení nebo zpracování rašeliny;
2.
podniky pro těžení křemence, křemeliny, mastku, těživce, sádrovce, anhydritu, sklářského písku, formovacího písku, jakož i ložiska těchto hmot;
3.
podniky pro zpracování nebo opracování kamene, pokud mají alespoň deset brousicích strojů nebo dvě pily na kámen;
4.
strojní štěrkovny s kapacitou nejméně deset tisíc tun ročně;
5.
podniky pro výrobu chemicko-farmaceutickou nebo farmaceutickou, výrobu léčiv nebo ser, s výjimkou laboratoří nebo úpraven léčebných a ošetřovacích ústavů, zdravotních institucí nebo zdravotních ústavů lidové správy, jakož i přípravy léků na lékařský předpis, pokud nejde o výrobu hromadnou;
6.
podniky pro výrobu lékařských nebo léčebných přístrojů, nástrojů nebo zařízení užívaných převážně pro léčebné a ošetřovací ústavy, lékařské ordinace;
7.
podniky pro výrobu ampulek;
8.
podniky pro výrobu obvazového zboží nebo lékařské vaty;
9.
podniky pro výrobu mýdla;
10.
podniky, které druhem, způsobem výroby nebo svým rozsahem jsou významné v oboru výroby kosmetických přípravků nebo výrobků;
11.
affinerie drahých kovů;
12.
podniky pro výrobu radioelektrických zařízení podle zákona ze dne 26. června 1947, č. 128 Sb. , jímž se upravují živnosti radiotechnická, radiomechanická a obchod s radioelektrickými zařízeními;
13.
podniky pro broušení křemenných krystalů;
14.
podniky pro výrobu šroubů, nýtů, matic nebo kolejnicových upevňovadel;
15.
podniky pro tovární výrobu drátěných lan;
16.
podniky pro tovární výrobu montovaných a polomontovaných staveb, jejich konstrukcí nebo dílců;
17.
pily se zařízením o denní výkonnosti pořezu alespoň deseti plm kulatiny při osmihodinovém provozu;
18.
cihelny s technickým zařízením na roční výrobu alespoň dvou milionů kusů cihlářských výrobků;
19.
podniky pro výrobu technického porculánu;
20.
podniky pro výrobu nebo úpravu technických plynů;
21.
podniky pro výrobu fotografického materiálu;
22.
koželužny, jirchárny a podniky kožedělné nebo gumárenské, které se zabývají též výrobou koželužskou nebo jirchářskou;
23.
podniky pro výrobu dřevoviny nebo lepenky;
24.
podniky sklářské se zařízením pro automatickou výrobu nebo nejméně s deseti strojovými jednotkami na zpracování nebo zušlechťování skla, při čemž se za strojovou jednotku pokládají i pece všeho druhu;
25.
všechny ostatní podniky, pokud se na ně nevztahují jiné předpisy o znárodnění nebo o vyloučení ze znárodnění a pokud počet osob v podniku zaměstnaných nebo činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 padesáti osob. Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet všech osob, v podniku zaměstnaných nebo činných bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly, zejména též domáckých pracovníků.
(2)
U podniků uvedených v odstavci 1, č. 1 až 24 rozhoduje stav ke dni 1. ledna 1948.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek státu ani na:
a)
podniky a závody, ktoré sú vo vlastníctve zárobkových a hospodárskych spoločenstiev, zriadených podľa
zákona č. 70/1873
r.z., o zárobkových a hospodárskych spoločenstvách, na Slovensku vo vlastníctve družstiev zriadených podľa §§ 223 a nasl. zák. čl. XXXVII/1875, o obchodnom zákone, a sú nimi priamo prevádzané, s výnimkou podnikov a závodov, ktoré najneskoršie do 31. decembra 1948 určí minister priemyslu po dohode s Ústrednou radou odborov a Ústrednou radou družstiev,
b)
podniky a závody, které dne 1. ledna 1948 byly ve vlastnictví svazků lidové správy a byly jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků a závodů, které nejpozději do 31. prosince 1948 určí vláda na návrh ministra průmyslu, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence průmyslu a obchodu,
c)
podniky a závody, které ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců průmyslu a obchodu a financí, vyloučí ze znárodnění, při čemž jejich vlastníkům (provozovatelům) nařídí, aby je trvale zastavili, protože se vláda usnesla, že jejich další provozování není ve veřejném zájmu.
(4)
O tom, či sú splnené podmienky pre znárodnenie podľa čl. I , rozhoduje minister priemyslu.