§ 1 – Znárodnenie potravinárskych podnikov v roku 1948
Trvalý odkaz
Jednoducho
Originál
Jednoducho
(1)
K 1. januáru 1948 sa znárodňujú tieto podniky a závody:
1.
výroba liehovín, okrem tých, kde sa pre pestovateľov ovocia alebo vína spracúva výlučne ich vlastná úroda a odpady z výroby vína. Liehovinami sa rozumejú nápoje získané:
a)
destiláciou cukornatých alebo škrobnatých rastlín, prípadne s prídavkom vody alebo cukru,
b)
miešaním takýchto destilátov s povolenými prísadami, alebo
c)
miešaním liehu s povolenými prísadami,
2.
rafinérie liehu,
3.
pivovary,
4.
sladovne,
5.
mliekarne, teda živnostenské podniky, ktoré mlieko ošetrujú alebo technicky spracúvajú na mliečne výrobky,
6.
výroba umelých jedlých tukov, lisovanie a extrakcia rastlinných a živočíšnych olejov a tukov,
7.
výroba kvasného octu,
8.
výroba škrobu a jeho derivátov,
9.
výroba a úprava hroznového vína, ak nejde prevažne o spracovanie hrozna z vlastného poľnohospodárskeho podniku vlastníka,
10.
výroba ovocných, sladových a umelých vín, ak nejde prevažne o spracovanie plodín z vlastného poľnohospodárskeho alebo lesného podniku vlastníka,
11.
živnostenská výroba silíc a trestí,
12.
živnostenské rýchle zmrazovanie potravín pomocou strojov,
13.
chladiarne a mraziarne na skladovanie potravín so strojným chladením, ak nejde o pomocné zariadenie iného podniku,
14.
mlyny, ktoré mali k 1. januáru 1948 mlecí výkon aspoň 7000 mm alebo kontingent obchodného mletia najmenej 1000 ton. Do mlecieho výkonu sa započítavajú mlecí kamene (koeficient 0,75), vymieľacie stroje (koeficient 1,5), sodre (koeficient 2) a fanaly či fenomy (koeficient 1,5),
15.
cestovinárne s automatickými alebo poloautomatickými lismi s výkonom aspoň 200 kg cestovín za hodinu,
16.
výroba obilných vločiek so strojom na spracovanie aspoň 5 ton obilia za 24 hodín,
17.
pekárne s plochou na pečenie aspoň 40 metrov štvorcových,
18.
živnostenské spracovanie mäsa s kapacitou aspoň 25 ton za mesiac pri 8-hodinovom pracovnom čase. Mäsom sa rozumejú jedlé časti hovädzieho, bravčového, ovčieho, kozieho, konského, oslieho a mulieho dobytka,
19.
mlyny na papriku,
20.
ostatné potravinárske podniky, v ktorých od 1. januára 1946 kedykoľvek pracovalo aspoň päťdesiat osôb. Do počtu sa rátajú všetky osoby v podniku bez ohľadu na miesto ich práce.
(2)
Znárodnenie sa nevzťahuje na majetok štátu a na:
a)
podniky vo vlastníctve a priamej správe družstiev, okrem podnikov uvedených v odseku 1 pod číslami 1 a 2 a podnikov určených ministrom výživy po dohode s odborovými, roľníckymi a družstevnými radami,
b)
podniky vo vlastníctve a priamej správe ľudovej správy k 1. januáru 1948, okrem podnikov podľa odseku 1 čísiel 1 a 2 a podnikov, ktoré do 31. decembra 1948 určí vláda na návrh ministra výživy,
c)
podniky, ktoré minister výživy po dohode s ministrami financií a poľnohospodárstva vylúči zo znárodnenia, pričom ich vlastníkom nariadi trvalé zastavenie prevádzky, pretože ďalšia činnosť nie je vo verejnom záujme,
d)
podniky na ťažbu a úpravu kuchynskej soli na predaj v chemicky nezmenenom stave.
(3)
O tom, či sú splnené podmienky na znárodnenie, rozhoduje minister výživy.
Originál
(1)
Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním:
1.
podniky a závody v oboru výroby lihovin s výjimkou těch, v nichž se jen pro pěstitele ovoce nebo vína zpracovává výhradně ovoce jejich vlastní tuzemské sklizně nebo vinné matoliny a kvasnice odpadající při výrobě vína z jejich vlastních tuzemských plodin, při čemž se lihovinami rozumějí nápoje získané
a)
destilací lihově zkvašených rostlinných cukernatých nebo škrobnatých látek, po případě s přídavkem vody nebo cukru,
b)
míšením těchto destilátů s dovolenými přísadami, nebo
c)
míšením lihu (ethylalkoholu) s dovolenými přísadami,
2.
rafinerie lihu,
3.
pivovary,
4.
sladovny,
5.
mlékárny, jimiž se rozumějí po živnostensku provozované podniky, v nichž se provádí mlékárenské ošetření mléka nebo v nichž se pomocí technického zařízení mléko zpracovává na mléčné výrobky,
6.
podniky a závody v oboru výroby umělých jedlých tuků, lisování a extrakce olejů a tuků rostlinného a živočišného původu,
7.
podniky a závody v oboru výroby kvasného octa,
8.
podniky a závody v oboru výroby škrobu a derivátů škrobu,
9.
podniky a závody v oboru výroby a úpravy hroznového vína, pokud nejde převážně o zpracování hroznů vypěstovaných v zemědělském podniku téhož vlastníka,
10.
podniky a závody v oboru výroby a úpravy vín ovocných, sladových a umělých, pokud nejde převážně o zpracování plodin zemědělského nebo lesního podniku téhož vlastníka,
11.
podniky a závody v oboru výroby silic (éterických olejů) a trestí, provozované po živnostensku,
12.
podniky, které po živnostensku provádějí rychlé zmrazování potravin pomocí strojního zařízení,
13.
chladírny a mrazírny provozované jako podniky na skladování potravin, vybavené strojním chladicím zařízením, pokud nejde o pomocné zařízení podniku s jiným předmětem podnikání, sloužící převážně provozu tohoto podniku,
14.
mlýny, které mají podle skutečného stavu nebo podle údajů uvedených ke dni 1. ledna 1948 v zápisech mlynářského rejstříku u Svazu pro hospodaření obilím v Praze, na Slovensku v rejstříku Mlynářského ústředí při Slovenském mlynářském družstvu v Bratislavě, zařízení pro zpracování a opracování obilí k lidské výživě o úhrnné mlecí délce alespoň 7000 mm nebo ke dni 1. ledna 1948 přidělovací číslo pro obchodní mletí (na Slovensku kontingent obchodního mletí) nejméně 1.000 tun; do mlecí délky započítává se též průměr mlecích kamenů, a to násobitelem 0,75, průměr rexů a podobných vymílacích strojů násobitelem 1,5, mlecí šířka sodrů násobitelem 2 a mlecí délka fanalů a fenom násobitelem 1,5,
15.
těstárny vybavené jedním nebo více automatickými nebo poloautomatickými lisy jakéhokoli druhu konstruovanými na celkový výkon alespoň 200 kg těstovin za 1 hodinu,
16.
podniky a závody na výrobu vloček z obilí vybavené strojním zařízením, konstruovaným na zpracování alespoň 5 tun obilí za 24 hod.,
17.
pekárny, které mají alespoň 40 m 2 veškeré pečné plochy včetně plochy přepékací,
18.
podniky a závody, v nichž se po živnostensku maso zpracovává na masné výrobky, pokud jsou provozovány pomocí zařízení umožňujícího zpracování alespoň 25 tun masa za měsíc při 25 pracovních dnech a 8hodinové pracovní době, při čemž se masem rozumějí veškeré části poraženého skotu, vepřového a skopového bravu, koz, koní, oslů a mulů, pokud jsou způsobilé k lidskému požívání,
19.
mlýny na papriku,
20.
všechny ostatní průmyslové a jiné výrobní podniky v oboru potravinářském, pokud počet osob v podniku zaměstnaných nebo činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 padesáti osob. Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet všech osob, v podniku zaměstnaných nebo činných, bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek státu ani na:
a)
podniky a závody, ktoré sú vo vlastníctve zárobkových a hospodárskych spoločenstiev, zriadených podľa
zákona č. 70/1873
r. z., o zárobkových a hospodárskych spoločenstvách, na Slovensku vo vlastníctve družstiev, zriadených podľa §§ 223 a nasl. zák. čl. XXXVII/1875, o obchodnom zákone, a sú nimi priamo prevádzané, s výnimkou podnikov a závodov, uvedených v odseku 1 č. 1 a 2, a podnikov a závodov, ktoré určí minister výživy po dohode s Ústrednou radou odborov, Ústrednou radou roľníkov Československej republiky a Ústrednou radou družstiev;
b)
podniky a závody, které dne 1. ledna 1948 byly ve vlastnictví svazků lidové správy a byly jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků a závodů uvedených v odstavci 1, č. 1 a 2 a podniků a závodů, které nejpozději do 31. prosince 1948 určí vláda na návrh ministra výživy, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence výživy,
c)
podniky a závody, které ministr výživy v dohodě s ministry financí a zemědělství, na Slovensku též po slyšení pověřenců výživy, financí a zemědělství a pozemkové reformy, vyloučí ze znárodnění, při čemž jejich vlastníkům (provozovatelům) zároveň nařídí, aby je trvale zastavili, protože se vláda usnesla, že jejich další provozování není ve veřejném zájmu,
d)
podniky a závody na těžbu kuchyňské soli a její další zpracování a úpravu pro odbyt v chemicky nezměněném stavu.
(3)
O tom, či sú splnené podmienky pre znárodnenie podľa čl. I , rozhoduje minister výživy.