§ 1 – Znárodnenie potravinárskych podnikov v roku 1948
Trvalý odkaz
Jednoducho
Originál
Jednoducho
(1)
Od 1. januára 1948 sa znárodňujú tieto podniky:
1.
destilérie a liehovary (okrem malých prevádzok, kde sa spracúva len vlastné ovocie alebo víno pestovateľa),
2.
rafinérie liehu,
3.
pivovary,
4.
sladovne,
5.
mliekarne (priemyselné podniky, kde sa mlieko spracúva na mliečne výrobky),
6.
podniky na výrobu umelých tukov, lisovanie a extrakciu rastlinných a živočíšnych olejov a tukov,
7.
podniky na výrobu kvasného octu,
8.
podniky na výrobu škrobu a škrobových derivátov,
9.
podniky na výrobu a úpravu hroznového vína (okrem tých, čo spracúvajú prevažne vlastné hrozno),
10.
podniky na výrobu a úpravu ovocných, sladových a umelých vín (okrem tých, čo spracúvajú prevažne vlastné plodiny),
11.
podniky na výrobu silíc a trestí prevádzkované priemyselne,
12.
podniky na rýchle zmrazovanie potravín pomocou strojov,
13.
chladničky a mrazničky na skladovanie potravín so strojným chladením (okrem pomocných zariadení iných podnikov),
14.
mlyny, ktoré mali k 1. januáru 1948 podľa evidencie mlecú dráhu aspoň 7000 mm (do výpočtu sa započítava priemer mlecích kameňov krát 0,75, priemer rexov a podobných strojov krát 1,5, mlecia šírka sodrov krát 2 a mlecia dĺžka fanalov a fenov krát 1,5), alebo pridelené obchodné mletie aspoň 1000 ton,
15.
cestovinárne s jedným alebo viacerými automatickými alebo poloautomatickými lisami na výrobu aspoň 200 kg cestovín za hodinu,
16.
podniky na výrobu vločiek zo zrna so strojmi na spracovanie aspoň 5 ton zrna za 24 hodín,
17.
pekárne s celkovou pečnou plochou aspoň 40 m²,
18.
mäsové podniky so zariadením na spracovanie aspoň 25 ton mäsa za mesiac (mäsom sa rozumejú všetky časti zabitého hovädzieho, bravčového a ovčieho dobytka, kôz, koní, oslov a mulov vhodné na ľudskú spotrebu),
19.
mlyny na papriku,
20.
všetky ostatné potravinárske podniky, kde od 1. januára 1946 kedykoľvek pracovalo aspoň 50 osôb (bez ohľadu na to, kde presne pracovali).
(2)
Toto sa však netýka štátneho majetku a týchto podnikov:
a)
podnikov vlastnených družstvami alebo hospodárskymi spoločenstvami a priamo nimi prevádzkovaných (okrem destilérií a rafinérií liehu a podnikov, ktoré určí minister výživy),
b)
podnikov v vlastníctve zväzov ľudovej správy a priamo nimi prevádzkovaných (okrem destilérií a rafinérií liehu a podnikov, ktoré určí vláda),
c)
podnikov, ktoré minister výživy vylúči zo znárodnenia, pretože vláda rozhodla, že ich ďalšia prevádzka nie je v verejnom záujme (vlastníkovi sa nariadi ich trvalo zastaviť),
d)
podnikov na ťažbu kuchynskej soli a jej úpravu na predaj v nezmenenom chemickom stave.
(3)
O tom, či sú splnené podmienky na znárodnenie, rozhodne minister výživy.
Originál
(1)
Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním:
1.
podniky a závody v oboru výroby lihovin s výjimkou těch, v nichž se jen pro pěstitele ovoce nebo vína zpracovává výhradně ovoce jejich vlastní tuzemské sklizně nebo vinné matoliny a kvasnice odpadající při výrobě vína z jejich vlastních tuzemských plodin, při čemž se lihovinami rozumějí nápoje získané
a)
destilací lihově zkvašených rostlinných cukernatých nebo škrobnatých látek, po případě s přídavkem vody nebo cukru,
b)
míšením těchto destilátů s dovolenými přísadami, nebo
c)
míšením lihu (ethylalkoholu) s dovolenými přísadami,
2.
rafinerie lihu,
3.
pivovary,
4.
sladovny,
5.
mlékárny, jimiž se rozumějí po živnostensku provozované podniky, v nichž se provádí mlékárenské ošetření mléka nebo v nichž se pomocí technického zařízení mléko zpracovává na mléčné výrobky,
6.
podniky a závody v oboru výroby umělých jedlých tuků, lisování a extrakce olejů a tuků rostlinného a živočišného původu,
7.
podniky a závody v oboru výroby kvasného octa,
8.
podniky a závody v oboru výroby škrobu a derivátů škrobu,
9.
podniky a závody v oboru výroby a úpravy hroznového vína, pokud nejde převážně o zpracování hroznů vypěstovaných v zemědělském podniku téhož vlastníka,
10.
podniky a závody v oboru výroby a úpravy vín ovocných, sladových a umělých, pokud nejde převážně o zpracování plodin zemědělského nebo lesního podniku téhož vlastníka,
11.
podniky a závody v oboru výroby silic (éterických olejů) a trestí, provozované po živnostensku,
12.
podniky, které po živnostensku provádějí rychlé zmrazování potravin pomocí strojního zařízení,
13.
chladírny a mrazírny provozované jako podniky na skladování potravin, vybavené strojním chladicím zařízením, pokud nejde o pomocné zařízení podniku s jiným předmětem podnikání, sloužící převážně provozu tohoto podniku,
14.
mlýny, které mají podle skutečného stavu nebo podle údajů uvedených ke dni 1. ledna 1948 v zápisech mlynářského rejstříku u Svazu pro hospodaření obilím v Praze, na Slovensku v rejstříku Mlynářského ústředí při Slovenském mlynářském družstvu v Bratislavě, zařízení pro zpracování a opracování obilí k lidské výživě o úhrnné mlecí délce alespoň 7000 mm nebo ke dni 1. ledna 1948 přidělovací číslo pro obchodní mletí (na Slovensku kontingent obchodního mletí) nejméně 1.000 tun; do mlecí délky započítává se též průměr mlecích kamenů, a to násobitelem 0,75, průměr rexů a podobných vymílacích strojů násobitelem 1,5, mlecí šířka sodrů násobitelem 2 a mlecí délka fanalů a fenom násobitelem 1,5,
15.
těstárny vybavené jedním nebo více automatickými nebo poloautomatickými lisy jakéhokoli druhu konstruovanými na celkový výkon alespoň 200 kg těstovin za 1 hodinu,
16.
podniky a závody na výrobu vloček z obilí vybavené strojním zařízením, konstruovaným na zpracování alespoň 5 tun obilí za 24 hod.,
17.
pekárny, které mají alespoň 40 m 2 veškeré pečné plochy včetně plochy přepékací,
18.
podniky a závody, v nichž se po živnostensku maso zpracovává na masné výrobky, pokud jsou provozovány pomocí zařízení umožňujícího zpracování alespoň 25 tun masa za měsíc při 25 pracovních dnech a 8hodinové pracovní době, při čemž se masem rozumějí veškeré části poraženého skotu, vepřového a skopového bravu, koz, koní, oslů a mulů, pokud jsou způsobilé k lidskému požívání,
19.
mlýny na papriku,
20.
všechny ostatní průmyslové a jiné výrobní podniky v oboru potravinářském, pokud počet osob v podniku zaměstnaných nebo činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 padesáti osob. Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet všech osob, v podniku zaměstnaných nebo činných, bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek státu ani na:
a)
podniky a závody, ktoré sú vo vlastníctve zárobkových a hospodárskych spoločenstiev, zriadených podľa
zákona č. 70/1873
r. z., o zárobkových a hospodárskych spoločenstvách, na Slovensku vo vlastníctve družstiev, zriadených podľa §§ 223 a nasl. zák. čl. XXXVII/1875, o obchodnom zákone, a sú nimi priamo prevádzané, s výnimkou podnikov a závodov, uvedených v odseku 1 č. 1 a 2, a podnikov a závodov, ktoré určí minister výživy po dohode s Ústrednou radou odborov, Ústrednou radou roľníkov Československej republiky a Ústrednou radou družstiev;
b)
podniky a závody, které dne 1. ledna 1948 byly ve vlastnictví svazků lidové správy a byly jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků a závodů uvedených v odstavci 1, č. 1 a 2 a podniků a závodů, které nejpozději do 31. prosince 1948 určí vláda na návrh ministra výživy, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence výživy,
c)
podniky a závody, které ministr výživy v dohodě s ministry financí a zemědělství, na Slovensku též po slyšení pověřenců výživy, financí a zemědělství a pozemkové reformy, vyloučí ze znárodnění, při čemž jejich vlastníkům (provozovatelům) zároveň nařídí, aby je trvale zastavili, protože se vláda usnesla, že jejich další provozování není ve veřejném zájmu,
d)
podniky a závody na těžbu kuchyňské soli a její další zpracování a úpravu pro odbyt v chemicky nezměněném stavu.
(3)
O tom, či sú splnené podmienky pre znárodnenie podľa čl. I , rozhoduje minister výživy.