§ 19 – Ručenie za peňažný trest právnickej osoby
Trvalý odkaz
Jednoducho
Originál
Jednoducho
(1)
Ak súd alebo okresný národný výbor uloží pokutu zamestnancovi, zástupcovi alebo inej osobe, ktorá konala za právnickú alebo fyzickú osobu, môže rozhodnúť, že táto osoba ručí za pokutu spoločne a nerozdielne.
(2)
Túto osobu treba predvolať na prvé pojednávanie, ak ju súd pozná. Má právo uviesť skutočnosti dôležité pre vec a podávať návrhy.
(3)
Rozhodnutie o ručení musí byť v rozsudku alebo trestnom náleze. Dotknutá osoba sa môže odvolať. V trestnom konaní sa môže odvolať aj verejný žalobca, ak takéto rozhodnutie nepadlo. O odvolaní platia rovnaké pravidlá ako o odvolaní proti trestu.
(4)
Pokuty sa vymáhajú od osoby, ktorej bolo ručenie uložené, podľa všeobecných pravidiel.
Originál
(1)
Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl čin trestný podle § 18 spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou a nerozdílnou.
(2)
Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou míti význam pro posouzení věci a činiti návrhy.
(3)
Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání proti takovému výroku platí totéž, co o odvolání proti výroku o trestu.
(4)
Tresty na penězích se dobývají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o trestech na penězích.