§ 19 – Ručenie za peňažný trest právnickej osoby
Trvalý odkaz
Jednoducho
Originál
Jednoducho
(1)
Ak súd alebo okresný národný výbor uloží peňažný trest zamestnancovi alebo zástupcovi právnickej či fyzickej osoby pri výkone činnosti, za ktorú bol spáchaný trestný čin podľa § 18, môže rozhodnúť, že táto osoba ručí za zaplatenie trestu spoločne a nerozdielne.
(2)
Táto osoba musí byť, ak je súdu alebo výboru známa, pozvaná na konanie v prvom stupni a má právo predniesť skutkové okolnosti dôležité pre posúdenie veci a podávať návrhy.
(3)
Rozhodnutie o ručení musí byť súčasťou rozsudku alebo trestného nálezu a dotknutá osoba sa proti nemu môže odvolať. V konaní o súdne trestnom čine sa môže odvolať aj verejný žalobca, ak takéto rozhodnutie nebolo prijaté. Pre odvolanie platia rovnaké pravidlá ako pri odvolaní proti trestu.
(4)
Peňažné tresty sa od osoby, ktorá za ne ručí, vymáhajú podľa všeobecných pravidiel platných pre peňažné tresty.
Originál
(1)
Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl čin trestný podle § 18 spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou a nerozdílnou.
(2)
Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou míti význam pro posouzení věci a činiti návrhy.
(3)
Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání proti takovému výroku platí totéž, co o odvolání proti výroku o trestu.
(4)
Tresty na penězích se dobývají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o trestech na penězích.