Čo znamená § 1 – Delenie poľnohospodárskeho podniku v dedičstve

Jednoduché vysvetlenie z: Zbierka zákonov Slovenskej republiky (zákon č. 139/1947 Z.z.)

Ovládanie

§ 1 – Delenie poľnohospodárskeho podniku v dedičstve

Trvalý odkaz
Jednoducho
(1)
Poľnohospodársky podnik sa pri delení dedičstva môže rozdeliť len vtedy, ak každý nový celok pozemkov bude mať aspoň túto výmeru:
a)
v repnej oblasti 5 ha,
b)
v obilnej oblasti 8 ha,
c)
v zemiakárskej oblasti 10 ha,
d)
v pastevnej a krmovinovej oblasti 15 ha. Toto sa ďalej označuje ako „najmenšia povolená výmera“.
(2)
Ak sa kvalita väčšiny pôdy v podniku nezhoduje s danou výrobnou oblasťou, alebo ak podnik leží vo viacerých oblastiach, súd po vypočutí okresného združenia Jednotného zväzu poľnohospodárov rozhodne, podľa ktorej oblasti sa podnik posudzuje.
(3)
Podnik sa smie deliť aj pod najmenšiu povolenú výmeru, ak sa tým doplní podnik spoludediča. Ten však musí mať aj s ostatnými pozemkami aspoň najmenšiu povolenú výmeru. Inak je delenie pod túto výmeru povolené len zo zvláštnych dôvodov, napríklad pri záhradníctve, vinohradníctve alebo chmeliarstve.
(4)
Pri delení dedičstva môžete získať len taký spoluvlastnícky podiel na podniku, ktorému by zodpovedal skutočný pozemok s najmenšou povolenou výmerou.
(5)
Ak dedičstvo zahŕňa podnik, ktorý neprekračuje najmenšiu povolenú výmeru, alebo ktorý sa nedá rozdeliť inak, ako že vzniknú menšie celky alebo spoluvlastnícke podiely, súd dedičstvo rozdelí podľa tohto zákona.
(6)
Výrobné oblasti podľa odseku 1 určí vláda nariadením.
Originál
(1)
Při rozdělení pozůstalosti lze děliti zemědělský podnik, jen pokud výměra jednotlivých reálných dílů (souborů pozemků), které dělením zemědělského podniku vzniknou, nečiní:
a)
v oblasti řepařské méně než 5 ha,
b)
v oblasti obilnářské méně než 8 ha,
c)
v oblasti bramborářské méně než 10 ha,
d)
v oblasti pastvinářské a pícninářské méně než 15 ha (nadále jen „nejmenší přípustná výměra“).
(2)
Neodpovídá-li bonita převážné části pozemků zemědělského podniku bonitě dotčené výrobní oblasti, nebo leží-li podnik v různých výrobních oblastech, vysloví pozůstalostní soud, vyslechna okresní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců, že se zemědělský podnik posuzuje podle oblasti, které odpovídá bonita zemědělských pozemků, o něž jde.
(3)
Zemědělský podnik je dovoleno děliti pod nejmenší přípustnou výměru k doplnění zemědělských podniků spoludědiců, avšak jen pokud přejimateli, čítajíc i jeho ostatní pozemky, zbudou pak pozemky alespoň v nejmenší přípustné výměře; jinak je dělení zemědělského podniku pod nejmenší přípustnou výměru dovoleno jen z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména jde-li o zahradnictví, vinařství, chmelařství a pod.
(4)
Spoluvlastnických podílů na zemědělském podniku lze při rozdělení pozůstalosti nabýti jen potud, pokud by reálné díly, odpovídající spoluvlastnickým podílům, měly alespoň nejmenší přípustnou výměru.
(5)
Náleží-li k pozůstalosti zemědělský podnik, který nepřesahuje nejmenší přípustnou výměru, nebo zemědělský podnik, který by podle dosažitelné dohody nebo vzhledem k počtu dědiců mohl býti rozdělen jen tak, že by došlo ke vzniku souboru pozemků o menší výměře nebo ke vzniku spoluvlastnického podílu, jemuž by odpovídal reálný díl menší výměry, buď rozdělení pozůstalosti provedeno soudem, a to podle předpisů tohoto zákona.
(6)
Výrobní oblasti podle odstavce 1 určí vláda nařízením.