Zákon o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek.

Nemovitosti veřejného statku, hraničící jen na majetek konfiskovaný, lze připsati do vložky pozemkové nebo železniční knihy bez předchozího řízení k doplnění pozemkové knihy, potvrdí-li dosavadní vlastník veřejného statku se schválením nadřízeného úřadu nebo orgánu, a nelze-li zjistit, v čím vlastnictví veřejný statek byl, místní národní výbor se schválením okresního národního výboru, že proti zápisu veřejného statku do pozemkové knihy nejsou námitky. Toto potvrzení (schválení) může býti vyznačeno přímo na polohopisném nástinu (§ 12).

Osobám, které by v řízení k doplnění pozemkové knihy byly bývaly mohly s úspěchem proti navrhovaným zápisům podati námitky, zůstává nárok na přiměřenou náhradu škody vůči subjektu, jehož orgán vydal potvrzení podle odstavce 1. Nárok je uplatniti nejpozději do roka po provedení knihovního pořádku. O náhradě rozhodne okresní soud, příslušný podle polohy nemovitosti, v nesporném řízení.

Je-li v katastrálním území převážná část nemovitostí přidělena většímu počtu přídělců, pro které se musí zřizovat nové vložky, a je-li obava, že měřické práce (§ 12) potřebné pro provedení knihovního pořádku nebudou provedeny v dohledné době, může fond na základě přídělové listiny, vytýkající stručně předmět přídělu, žádati, aby bylo vloženo vlastnické právo k přidělenému majetku ve vložce, která se za tím účelem předběžně zřídí.

Jinak se v předběžné vložce zapíše na list statkové podstaty jen označení přídělu v nadpisu listu A (v zemích České a Moravskoslezské v nadpisu jeho prvního oddělení), a to zpravidla popisným číslem přidělené usedlosti, obytného stavení nebo podobně, na listu břemen (C) jen obmezení vlastnického práva, plynoucí ze zákona (§§ 23, 24).

Ostatní zápisy se provedou, až když fond navrhne, aby vložka byla na listu A a po případě i C vyplněna podle konečného rozhodnutí o přiděleném majetku. Provedením zápisů na listu A je zřízení vložky dovršeno a vložka pozbývá své předběžné povahy. Obmezení vlastnického práva k přidělenému majetku.

Přidělený majetek, pokud není ve vlastnictví státu, zemí, okresů, obcí nebo národních podniků, nebo pokud nebyl poskytnut za majetek přenechaný pro pozemkové úpravy souvisící s osídlením nebo pro jiné veřejné účely, lze zciziti mezi živými, reálně děliti, zatížiti, propachtovati nebo pronajmouti jen se souhlasem fondu; právní jednání, ke kterým nebyl dán potřebný souhlas, jsou neplatná. Toto obmezení postihuje i právní nástupce nabyvatele přiděleného majetku.

Obmezení podle odstavce 1 neplatí:

Zcizí-li se přidělený majetek podle odstavce 1 do deseti let ode dne, kdy bylo do veřejné knihy pro nabyvatele vloženo vlastnické právo, je zcizitel povinen odvésti fondu pro účely, kterým má sloužit výtěžek konfiskace, rozdíl mezi cenou zcizovací a nabývací, snížený o částku, na kterou fond ocení dosud trvající zlepšení majetku.

Vláda může nařízením stanoviti další výjimky z obmezení podle odstavce 1 a může i mimo případy upravené přídělovými nařízeními podle § 6, odst. 2 dekretu č. 108/1945 Sb. určiti dobu, po které obmezení vlastnického práva k přidělenému majetku pomíjejí.

Ustanovení předchozích odstavců nastupují na místo ustanovení § 8 dekretu č. 12/1945 Sb., § 5, odst. 2, věty 3 a 4 dekretu č. 28/1945 Sb., § 22 nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR a § 13 dekretu č. 108/1945 Sb.

Nabyvatel přiděleného majetku je povinen podle rozhodnutí fondu přenechati majetek státu, zemi, okresu nebo obci pro veřejné účely, pro které by mohl být majetek vyvlastněn, a to za náhradu stanovenou na základě přídělové (přejímací) ceny se zřetelem na stav majetku v době přenechání; stejně se určí náhrada za přidělený majetek, dojde-li jinak k jeho vyvlastnění.

Ustanovení předchozího odstavce nelze užít, uplynula-li ode dne, kdy bylo pro nabyvatele vloženo do veřejné knihy vlastnické právo, doba delší než pět let.