Čo znamená § 11 – Majetkové dávky z pôdy

Jednoduché vysvetlenie z: Zákon o revisi první pozemkové reformy. (zákon č. 142/1947 Zb.)

Panel nástrojov

§ 11 – Majetkové dávky z pôdy

Trvalý odkaz
Jednoducho

Majetkové dávky zo zabraného majetku. Ustanovenia §§ 1 až 4 zákona č. 323/1921 Zb., ktorým sa bližšie upravuje dávka z majetku a z prírastku na majetku pri zabranom majetku, v znení neskorších predpisov, platia obdobne aj pre majetkové dávky podľa zákona č. 134/1946 Zb. o dávke z majetkového prírastku a o dávke z majetku, s týmito odchýlkami: 1. Ak bude zabraný majetok úplne alebo čiastočne prevzatý do 10 rokov od začiatku účinnosti tohto zákona, odpíše sa pomerná časť dávky z majetku a dávky z majetkového prírastku, ktorými je doterajší vlastník povinný, za týchto predpokladov: a) dávka z majetku vtedy, ak je hodnota zabraného majetku, zistená pre účely tejto dávky, vyššia než náhrada podľa tohto zákona; b) dávka z majetkového prírastku vtedy, ak je suma, ktorou boli ocenené jednotlivé majetkové predmety a práva patriace k zabranému majetku ako majetkové prírastky, znížená o hodnotu majetkových úbytkov, vyššia než náhrada pripadajúca na ne podľa tohto zákona. Ak nemožno takto zistiť nárok na odpis dávky, zníži sa suma uvedená v predchádzajúcej vete v rovnakom pomere, v akom je hodnota zabraného majetku vypočítaná pre dávku z majetku k náhrade. 2. Ak sa stav prevzatého majetku zhoršil od 15. novembra 1945 do dňa prevzatia tak, že zhoršenie malo vplyv na určenie náhrady, pripočíta sa tento úbytok pri zisťovaní nároku na odpis dávky podľa bodu 1 k náhrade. Naopak, od náhrady sa odpočíta hodnota, akou boli pri určení náhrady ocenené investície, ku ktorým došlo po 15. novembri 1945.

Originál

Majetkové dávky ze zabraného majetku.

Ustanovení §§ 1 až 4 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, platí obdobně též pro majetkové dávky podle zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb. , o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, s těmito odchylkami:

1.
Bude-li zabraný majetek úplně nebo částečně převzat do 10 let od počátečního dne účinnosti tohoto zákona, odepíše se poměrná část dávky z majetku a dávky z majetkového přírůstku, kterými jest dosavadní vlastník povinen, za těchto předpokladů:
a)
dávka z majetku tehdy, je-li hodnota zabraného majetku, zjištěná pro účely této dávky, vyšší než náhrada podle ustanovení tohoto zákona;
b)
dávka z majetkového přírůstku tehdy, je-li částka, kterou byly oceněny jednotlivé majetkové předměty a práva, patřící k zabranému majetku, jako majetkové přírůstky, snížená o hodnotu majetkových úbytků, k nimž došlo u týchž předmětů a práv, vyšší než náhrada připadající na ně podle ustanovení tohoto zákona. Nelze-li takto zjistiti nárok na odpis dávky, sníží se částka, uvedená v předchozí větě, v témž poměru, v jakém jest hodnota zabraného majetku, vypočtená pro dávku z majetku, k náhradě, po případě v jakém poměru by tato hodnota - bez jakýchkoliv přirážek nebo srážek - byla k náhradě, kdyby dosavadní vlastník byl dávkou z majetku povinen.
2.
Zhoršil-li se stav převzatého majetku ode dne 15. listopadu 1945 do dne převzetí tak, že zhoršení mělo vliv na stanovení náhrady, připočte se tento úbytek, má-li se zjistiti nárok na odpis dávky, podle č. 1 k náhradě. Naproti tomu se od náhrady odečte hodnota, jakou byly při stanovení náhrady oceněny investice, k nimž došlo po 15. listopadu 1945.