§ 61 – Vznik a zánik nároku na pomoc
Trvalý odkaz
Jednoducho
Originál
Jednoducho
Vznik, zánik, obmedzenie a oživenie nároku.
(1)
Nárok na zaopatrenie podľa tohto zákona vzniká dňom, keď zákon nadobudol účinnosť. Ak poškodenie alebo smrť (§ 1) nastanú za účinnosti tohto zákona, nárok na zaopatrenie vzniká od prvého dňa mesiaca, ktorý nasleduje po tejto udalosti – u vojakov po prepustení z činnej vojenskej služby – ak sú splnené všetky podmienky. Ak sa podmienky splnia neskôr, nárok vzniká od prvého dňa mesiaca po splnení všetkých podmienok.
(2)
Nároky, ktoré vznikli pred účinnosťou tohto zákona, sa do začiatku jeho účinnosti posudzujú podľa vtedy platných predpisov, pričom sa aj v týchto prípadoch uplatní § 11. V prípadoch, keď k poškodeniu za okolností uvedených v § 2 ods. 1 písm. d) až n) došlo pred 1. májom 1945, nárok na zaopatrenie vzniká od 1. mája 1945. Ak k takémuto poškodeniu došlo po 1. máji 1945, nárok vzniká od prvého dňa mesiaca po vzniku poškodenia, u vojakov však najskôr po prepustení z činnej vojenskej služby. Úprava odškodnenia za obdobie pred 1. májom 1945 v prípadoch poškodenia podľa § 2 ods. 1 písm. d) až n) sa ponecháva na osobitný zákon, pokiaľ už vtedy neplatili predpisy upravujúce takéto odškodnenie.
(3)
Rozhodnutia vydané pred účinnosťou tohto zákona podľa vtedy platných predpisov zostávajú v platnosti, až kým nebudú zmenené rozhodnutiami vydanými podľa tohto zákona.
(4)
Zníženie alebo odňatie zaopatrenia nastáva od prvého dňa mesiaca, ktorý nasleduje po doručení rozhodnutia o zmene. V prípadoch podľa § 64 a 65 však nárok zaniká alebo sa zmení uplynutím mesiaca, v ktorom sa podmienky zmenili alebo zanikli.
(5)
Ak bola výplata zaopatrenia zastavená na dobu dlhšiu ako tri roky, alebo ak zaopatrenie nebolo z iného dôvodu vyplácané alebo priznané po dobu dlhšiu ako tri roky, náleží toto zaopatrenie po podaní novej žiadosti najviac za obdobie troch rokov spätne od podania žiadosti o opätovné priznanie.
(6)
Ustanovenie odseku 5 neplatí, ak trojročná lehota uplynula v čase neslobody Československej republiky a podaniu žiadosti pred uplynutím lehoty zabránili mimoriadne pomery spôsobené okupáciou.
(7)
Nároky, ktoré poškodený pred svojou smrťou v stanovenej lehote neprihlásil, neprechádzajú na pozostalých a títo si ich nemôžu uplatňovať.
Originál
Vznik, zánik, omezení a oživení nároku.
(1)
Zaopatření podle tohoto zákona přísluší ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti. Nastane-li poškození nebo smrt (§ 1) za účinnosti tohoto zákona, přísluší zaopatření od prvního dne měsíce následujícího po této události - u vojínů po propuštění z činné vojenské služby, - jestliže jsou veškery podmínky splněny. Splní-li se podmínky později, přísluší zaopatření od prvního dne měsíce následujícího po splnění všech podmínek.
(2)
Nároky vzniklé před účinností tohoto zákona posuzují se pro dobu až do počátku účinnosti tohoto zákona podle předpisů v té době platných, při čemž i v těchto případech platí ustanovení § 11. V případech, kdy došlo k poškození za okolností uvedených v § 2, odst. 1, písm. d) až n) před 1. květnem 1945, přísluší zaopatření od 1. května 1945; došlo-li k uvedenému poškození po 1. květnu 1945, přísluší zaopatření od prvního dne měsíce následujícího po vzniku poškození, u vojínů však nejdříve po propuštění z činné vojenské služby. Úprava odškodnění za dobu před 1. květnem 1945 v případech, v nichž došlo k poškození před tímto dnem za okolností uvedených v § 2, odst. 1, písm. d) až n), vyhrazuje se zvláštnímu zákonu, pokud není pro tuto dobu platných předpisů upravujících již takové odškodnění.
(3)
Rozhodnutí, jež byla vydána před účinností tohoto zákona podle předpisů do té doby platných, zůstanou tak dlouho v platnosti, pokud nebudou změněna rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona.
(4)
Snížení nebo odnětí zaopatřovacích požitků nastane 1. dnem měsíce následujícího po doručení výměru, jímž byla tato změna vyslovena, v případech §§ 64 a 65 však uplynutím měsíce, v němž se podmínky změnily nebo odpadly.
(5)
Byla-li výplata přiznaných zaopatřovacích požitků zcela nebo z části zastavena po dobu delší tří let, nebo nebyly-li přiznané zaopatřovací požitky vypláceny z jiného důvodu po dobu delší tří let, nebo nebyly-li zaopatřovací požitky vůbec přiznány po dobu delší tří let, náleží zaopatřovací požitky, jež byly oprávněné osobě přiznány na novou přihlášku, nejvýše za dobu tří let nazpět od podání přihlášky o opětné povolení zaopatřovacích požitků.
(6)
Ustanovení odstavce 5 neplatí, byla-li lhůta tří let dokončena v době nesvobody Československé republiky a bylo-li podání přihlášky před dokončením lhůty zabráněno mimořádnými poměry způsobenými okupací.
(7)
Nároky, které poškozenec před svou smrtí nepřihlásil ve stanovené lhůtě, nepřecházejí na pozůstalé a nemohou býti jimi uplatňovány.