§ 16 – . [Red. poznámka: Podľa prílohy D bodu 12 predpisu č. 122/1951 Zb. sa prenáša pôsobnosť v § 16 tohto zákona prislúchajúca krajským národným výborom na okresné národné výbory v predmete pôsobnosti „okresných národných výborov a organizáciám celoštátneho významu"]
Trvalý odkaz
Jednoducho
Originál
Jednoducho
(1)
Ak si štát nevykúpenú pôdu neponechá ako náhradu na verejné účely alebo na budúce prídelové konanie, ministerstvo poľnohospodárstva ju pridelí do vlastníctva týmto osobám:
a)
malopoľnohospodárom na doplnenie ich nepostačujúcich hospodárstiev,
b)
drobným nájomcom, najmä ak ide o pôdu, ktorú doteraz obrábali; to neplatí, ak sa o túto pôdu uchádza nájomca, ktorý o nájom prišiel po vyhlásení zákona č. 139/1947 Zb. o rozdelení pozostalostí so poľnohospodárskymi podnikmi a o zamedzení drobenia poľnohospodárskej pôdy, pričom celková výmera vlastnej a pridelenej pôdy nesmie prekročiť výmeru stanovenú v odseku 2 a nesmie byť v rozpore s podmienkami v odseku 5,
c)
poľnohospodárskym zamestnancom, malopoľnohospodárom a iným osobám na vytvorenie sebestačných poľnohospodárskych usadlostí,
d)
malým a stredným poľnohospodárom, ktorým bola po 1. januári 1930 pôda vyvlastnená na stavbu ciest, železníc alebo iných objektov verejného záujmu,
e)
obciam, okresom a iným verejnoprávnym korporáciám na verejné účely, najmä na plánovanú bytovú výstavbu, a obecne prospešným stavebným a bytovým družstvám,
f)
poľnohospodárskym výrobným družstvám na spoločné hospodárenie a iným poľnohospodárskym družstvám na potreby ich prevádzky,
g)
robotníkom, verejným a súkromným zamestnancom a mal živnostníkom do výmery najviac 0,5 hektára na stavbu vlastného domu, zriadenie záhradky alebo rozšírenie prevádzkových zariadení,
h)
priemyselným podnikom na návrh príslušného ministra, ak pôdu nevyhnutne potrebujú na svoju riadnu prevádzku a rozvoj.
(2)
Pri prideľovaní pôdy treba postupovať tak, aby sa bez porušenia prednostného práva podľa odseku 5 uspokojilo čo najviac uchádzačov z radov držiteľov nepostačujúcich usadlostí a aby sa tieto usadlosti doplnili najviac na úroveň sebestačnosti. Za sebestačnú sa považuje usadlosť s výmerou najmenej 5 hektárov v repárskej oblasti, 8 hektárov v obilninárskej oblasti, 10 hektárov v zemiakárskej oblasti a 15 hektárov v oblasti pasienkov. Ak kvalita pôdy nezodpovedá priemeru danej výrobnej oblasti, najmenšia výmera sa môže posudzovať podľa oblasti, ktorej kvalitou pôda zodpovedá. Ak je pôdy dostatok, po uspokojení oprávnených uchádzačov možno pôdu na doplnenie usadlostí prideliť až do dvojnásobku najmenšej sebestačnej výmery. Pri určovaní výrobných oblastí sa postupuje podľa vládneho nariadenia č. 183/1947 Zb.
(3)
Uchádzači o prídel uvedení v odseku 1 musia ďalej preukázať:
a)
že sú československými štátnymi občanmi alebo sú za nich považovaní podľa § 1 alebo § 2 ústavného zákona č. 74/1946 Zb. o udelení štátneho občianstva krajanom vracajúcim sa do vlasti,
b)
že oni aj ich rodinní príslušníci žijúci v spoločnej domácnosti sú českej, slovenskej alebo inej slovanskej národnosti, že nestratili volebné právo právoplatným rozsudkom trestného súdu a že sú národne a štátne spoľahliví. Podmienka národnosti neplatí pre osoby vymenované v § 1 a § 6 zákona č. 255/1946 Zb. o príslušníkoch československej armády v zahraničí a o niektorých iných účastníkoch národného boja za oslobodenie. Pre osoby uvedené v § 84 ods. 1 zákona č. 164/1946 Zb. o starostlivosti o vojenských a vojnových poškodencov a obete vojny a fašistickej perzekúcie podmienka národnosti neplatí, pokiaľ nejde o príslušníkov nemeckej alebo maďarskej národnosti.
(4)
Oprávnení uchádzači z odseku 1, ktorí nemajú trvalé bydlisko v obci, kde sa pôda prideľuje, majú nárok na prídel v tejto obci iba vtedy, ak nemôžu dostať prídel podľa dekrétov prezidenta republiky č. 12/1945 Zb. a č. 28/1945 Zb. alebo podľa nariadení Slovenskej národnej rady č. 104/1945 Zb. n. SNR, č. 64/1946 Zb. n. SNR a č. 89/1947 Zb. n. SNR.
(5)
Prednostné právo na prídel pôdy majú:
a)
drobní nájomcovia uvedení v odseku 1 písm. b),
b)
malopoľnohospodári a drobní nájomcovia poškodení vojnou,
c)
uchádzači uvedení v odseku 1 písm. d),
d)
výkonní poľnohospodári, ktorí po 1. januári 1930 bez vlastného zavinenia prišli o majetok exekučným predajom, ak ide o tento majetok alebo jeho časť,
e)
krajania vracajúci sa do vlasti podľa zákona č. 138/1947 Zb. o starostlivosti o prisťahovalcov,
f)
osoby uvedené v § 84 ods. 1 zákona č. 164/1946 Zb.,
g)
ustupujúci spoludedičia podľa § 10 zákona č. 139/1947 Zb.
(6)
Lesné celky sa, ak nie sú pridelené štátu, prideľujú územným samosprávam alebo lesným družstvám, spravidla do výmery 100 hektárov, vo výnimočných prípadoch až do 250 hektárov, pričom sa prihliada na potreby zaokrúhlenia lesných hospodárskych celkov. Za lesné družstvá sa považujú družstvá tvorené územnými samosprávami alebo jednotlivcami, ak sú oprávnenými uchádzačmi podľa tohto zákona. Jednotlivým výkonným poľnohospodárom možno prideliť menšiu lesnú pôdu s výmerou okolo 2 hektárov, ak je uzavretá alebo vklínená do ich poľnohospodárskeho majetku alebo prídelu.
(7)
Ak to vyžaduje potreba prídelu alebo verejný záujem, možno dohodnúť zámenu pôdy vykúpenej podľa tohto zákona.
(8)
Prídelové konanie vykonáva ministerstvo poľnohospodárstva v spolupráci so zástupcami uchádzačov, ktorými sú roľnícke komisie.
(9)
Pre právne vzťahy týkajúce sa pridelenej pôdy platia primerane ustanovenia časti IV zákona č. 90/1947 Zb. o vykonaní knihovného poriadku ohľadom konfiškovaného nepriateľského majetku a o úprave právnych pomerov pridelenej pôdy.
(10)
Podrobnejšie predpisy na vykonanie ustanovení odsekov 1 až 9 vydá minister poľnohospodárstva vyhláškou v Úradnom liste.
Originál
(1)
Pokud si vykoupenou půdu neponechá stát za náhradu pro účely veřejné nebo pro budoucí příděl, přidělí ji ministerstvo zemědělství do vlastnictví: [Red. poznámka: Podľa prílohy A bodu 288 predpisu č. 116/1949 Zb. sa prenáša pôsobnosť v § 16 ods. 1 tohto zákona z ústredného úradu na krajské národné výbory v predmete pôsobnosti „Začatie a vykonávanie prídeľového konania, návrh hrubej rozvahy s výnimkou rozhodovania o prídele nad výmeru sebestačnej usadlosti, ďalej o prídele väčších pôdohospodárskych objektov, o prídele štátu, krajom, celoštátnym verejnoprávnym korporáciám a sväzom, závodov pôdohospodárskeho priemyslu, väčších budov lesnej pôdy na 10 ha a rybničného hospodárstva."] [Red. poznámka: Podľa prílohy A bodu 21 predpisu č. 122/1951 Zb. sa prenáša pôsobnosť v § 16 ods. 1 tohto zákona prislúchajúca ústrednému úradu na krajské národné výbory v predmete pôsobnosti „Rozhodovanie o prídele poľnohospodárskej pôdy (včítane pôdnych rezerv) nad 50 ha zo všetkých pozemkových reforiem, s výnimkou rozpodovania o prídele do správy ústredných štátnych orgánov a krajských národných výborov a organizáciám celoštátneho významu."]
a)
malozemědělcům k doplnění jejich nesoběstačných usedlostí,
b)
drobným pachtýřům, zejména pokud jde o příděl půdy jimi dosud obdělávané, neuchází-li se o tuto půdu pachtýř, který pozbyl pachtu po vyhlášení zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb. , o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, při čemž souhrn vlastní a přidělené půdy nesmí převyšovati výměru stanovenou pro příděl v odstavci 2, bez újmy ustanovení odstavce 5, předposlední věty,
c)
zemědělským zaměstnancům, malozemědělcům a jiným osobám k vytvoření zemědělských soběstačných usedlostí,
d)
malým a středním zemědělcům, jimž byla po 1. lednu 1930 půda vyvlastněna na stavby cest, železnic nebo jiných objektů veřejného zájmu,
e)
obcím a okresům, jakož i jiným veřejnoprávním korporacím pro účely veřejné, zejména pro plánovité provádění bytové péče, a obecně prospěšným stavebním a bytovým družstvům,
f)
zemědělským výrobním družstvům k účelům společného hospodaření a jiným zemědělským družstvům pro potřeby jejich provozu,
g)
dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům do výměry nejvýše 0.5 hektaru pro stavbu vlastního domu nebo na zřízení zahrádky nebo rozšíření provozních zařízení,
h)
na návrh příslušného ministra průmyslovým podnikům, pokud ji nutně potřebují ke svému řádnému provozu a rozvoji.
(2)
Při provádění přídělu jest postupovati tak, aby bez újmy přednostního práva (odstavec 5) bylo uspokojeno co nejvíce uchazečů z řad držitelů nesoběstačných usedlostí a aby tyto usedlosti byly doplněny nejvýše na míru soběstačnosti. Za soběstačné usedlosti se považují usedlosti s nejmenší výměrou půdy 5 hektarů v oblasti řepařské, 8 hektarů v oblasti obilnářské, 10 hektarů v oblasti bramborářské a 15 hektarů v oblasti pastvinářské. Neodpovídá-li bonita půdy průměrné bonitě výrobní oblasti, může býti nejmenší výměra posuzována podle oblasti, které svojí bonitou odpovídá. Je-li dostatek půdy, lze po uspokojení oprávněných uchazečů přiděliti půdu k doplnění usedlostí až do dvojnásobku nejmenší výměry soběstačné usedlosti. Pro určení jednotlivých výrobních oblastí platí vládní nařízení ze dne 21. října 1947, č. 183 Sb. , jímž se určují zemědělské výrobní oblasti.
(3)
Uchazeči o příděl uvedení v odstavci 1 musí dále prokázati:
a)
že jsou československými státními občany nebo že jsou za ně považováni podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb. , o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,
b)
že jak oni, tak i jejich rodinní příslušníci, žijící s nimi ve společné domácnosti, jsou české, slovenské neb jiné slovanské národnosti, že pravoplatným výrokem trestního soudu pro zločin neztratili volební právo a že jsou národně a státně spolehliví. Ustanovení o národnosti neplatí u osob jmenovaných v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb. , o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. Pokud jde o osoby uvedené v § 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb. , o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, neplatí ustanovení o národnosti, ačli nejde o příslušníky národnosti německé nebo maďarské.
(4)
Oprávnění uchazeči (odstavec 1), kteří nemají trvalé bydliště v obci, v jejímž obvodě leží přidělovaná půda, mají nárok na příděl půdy v této obci pouze tehdy, nemohou-li dostati příděl půdy podle dekretů presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb. , o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb. , o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, nebo podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR.
(5)
Přednostní právo na příděl půdy mají oprávnění uchazeči (odstavec 1), a to
a)
drobní pachtýři, uvedení v odstavci 1, písm. b),
b)
malozemědělci a drobní pachtýři poškození válkou,
c)
uchazeči uvedení v odstavci 1, písm. d),
d)
výkonní zemědělci, kteří po 1. lednu 1930 pozbyli svého majetku bez svého zavinění exekučním prodejem, pokud jde o tento majetek nebo jeho část,
e)
krajané vracející se do vlasti, uvedení v zákonu ze dne 1. července 1947, č. 138 Sb. , o péči o přistěhovalce, jakož i o některých jejich přednostních právech,
f)
osoby uvedené v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb. ,
g)
ustupující spoludědicové podle § 10 zák. č. 139/1947 Sb.
(6)
Lesní celky, pokud se nepřidělí státu, se přidělují svazkům územní samosprávy nebo lesním družstvům, nepřesahují-li zpravidla výměru 100 hektarů, ve zvlášť výjimečných případech lesním družstvům až do výměry 250 hektarů, při čemž budiž přihlíženo k potřebám arondace hospodářských lesních celků. Za lesní družstva se považují družstva utvořená ze svazků územní samosprávy nebo z jednotlivců, pokud jsou oprávněnými uchazeči podle tohoto zákona. Jednotlivým výkonným zemědělcům lze přiděliti menší lesní půdu ve výměře kolem 2 hektarů, uzavřenou nebo vklíněnou do jejich zemědělského majetku nebo přídělu. [Red. poznámka: Podľa prílohy A bodu 22 predpisu č. 122/1951 Zb. sa prenáša pôsobnosť v § 16 ods. 6 tohto zákona prislúchajúca ústrednému úradu na krajské národné výbory v predmete pôsobnosti „Rozhodovanie o prídele lesnej pôdy do 50 ha zo všetkých pozemkových reforiem, s výnimkou rozhodovania o prídele do správy ústredných štátnych orgánov."]
(7)
Vyžaduje-li toho potřeba přídělu nebo veřejný zájem, může býti sjednána směna půdy vykoupené podle tohoto zákona.
(8)
Přídělové řízení provádí ministerstvo zemědělství v součinnosti se zástupci uchazečů (rolnickými komisemi).
(9)
Pro úpravu právních poměrů vztahujících se na přidělenou půdu platí přiměřeně ustanovení části IV zákona ze dne 8. května 1947, č. 90 Sb. , o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek.
(10)
Bližší předpisy k provedení ustanovení odstavců 1 až 9 vydá ministr zemědělství vyhláškou v Úředním listě.