§ 11 – Zánik nároku na zaopatrenie
Trvalý odkaz
Jednoducho
Originál
Jednoducho
(1)
Nárok na zaopatrenie nemajú osoby:
a)
ktoré boli právoplatne odsúdené podľa dekrétu prezidenta republiky č. 16/1945 Zb. v znení zákona č. 22/1946 Zb. o potrestaní nacistických zločincov, zradcov a ich pomáhačov a o mimoriadnych ľudových súdoch, alebo podľa nariadenia Slovenskej národnej rady č. 33/1945 Zb. n. SNR o potrestaní fašistických zločincov, okupantov, zradcov a kolaborantov a o zriadení ľudového súdnictva – a to odo dňa uvalenia policajnej alebo súdnej väzby,
b)
ktoré sa dobrovoľne prihlásili do vojenskej služby proti spojencom Československej republiky, alebo ktoré ako príslušníci bývalého vládneho vojska či v službách brannej moci bývalého slovenského štátu prejavili osobitnú horlivosť, alebo ak boli vyznamenané radom bývalého slovenského štátu alebo radom bývalej nemeckej ríše či jej spojencov,
c)
ktoré boli právoplatne odsúdené za činy podľa dekrétu prezidenta republiky č. 138/1945 Zb. o trestaní niektorých previnení proti národnej cti alebo podľa § 5 nariadenia Slovenskej národnej rady č. 33/1945 Zb. n. SNR – a to po dobu straty volebného práva,
d)
ktoré si poškodili zdravie s úmyslom vyhnúť sa brannej povinnosti v československej brannej moci, alebo ktoré za týmto účelom z československej brannej moci zbehli,
e)
osoby, ktoré na základe dobrovoľnej prihlášky nastúpili v čase od 10. októbra 1938 do 5. mája 1945 do zamestnania v štátoch nepriateľských Československej republike,
f)
pozostalí po osobách uvedených v písmenách a), b), d) a e), okrem nezaopatrených detí.
(2)
Ak bolo od potrestania upustené podľa § 16 ods. 2 dekrétu č. 16/1945 Zb., môže ministerstvo sociálnej starostlivosti po dohode s ministerstvom financií v prípadoch hodných zreteľa priznať nárok na zaopatrenie.
Originál
(1)
Nároku na zaopatření nemají osoby:
a)
které byly pravoplatně odsouzeny podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., ve znění zákona ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, nebo podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 15. května 1945, č. 33 Sb. n. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví - ode dne uvalení policejní nebo soudní vazby,
b)
které se dobrovolně přihlásily k vojenské službě proti spojencům Československé republiky, nebo které, jako příslušníci t.zv. vládního vojska, nebo ve službách branné moci t. zv. slovenského státu projevily zvláštní horlivost, nebo jestliže byly vyznamenány řádem t. zv. slovenského státu nebo řádem bývalé německé říše nebo jejích spojenců,
c)
které byly pravoplatně odsouzeny pro činy trestné podle dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti nebo podle § 5 nařízení Slovenské národní rady č. 33/1945 Sb. n. SNR - po dobu ztráty volebního práva,
d)
které si přivodily poškození zdraví s úmyslem vyhnouti se branné povinnosti v československé branné moci, nebo zběhly za týmž účelem z československé branné moci,
e)
osoby, které na základě dobrovolné přihlášky nastoupily v době od 10. října 1938 do 5. května 1945 do zaměstnání ve státech nepřátelských Československé republice,
f)
pozůstalí po osobách uvedených pod písm. a), b), d) a e), vyjímajíc nezaopatřené děti.
(2)
Bylo-li upuštěno od potrestání podle § 16, odst. 2 dekretu č. 16/1945 Sb., může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí přiznati v ohleduhodných případech nárok na zaopatření.