Zbierka zákonov Slovenskej republiky (120/1948 Zb.)

§ 1 – Znárodňovanie obchodných podnikov v roku 1948

Jednoducho

(1)

K 1. januáru 1948 sa znárodňujú podniky, ktoré prevažne obchodujú s tovarom, ak počet osôb v nich zamestnaných alebo činných dosiahol kedykoľvek od 1. januára 1946 počet 50 osôb. Pri zisťovaní tohto počtu rozhoduje súčet všetkých osôb v podniku zamestnaných alebo činných bez ohľadu na to, kde pracujú alebo pracovali.

(2)

Toto ustanovenie sa nevzťahuje na štátne podniky, ani na:

a)

podniky, pre ktoré platí zákon č. 118/1948 Zb. o organizácii veľkoobchodnej činnosti a znárodnení veľkoobchodných podnikov, alebo zákon č. 119/1948 Zb. o štátnej organizácii zahraničného obchodu a medzinárodného zasielateľstva,

b)

podniky vo vlastníctve družstiev, s výnimkou tých, ktoré najneskôr do 31. decembra 1948 určí minister vnútra v dohode s Ústrednou radou odborov a Ústrednou radou družstiev, na Slovensku aj po vypočutí povereníka priemyslu a obchodu,

c)

podniky, ktoré boli 1. januára 1948 vo vlastníctve zväzkov ľudovej správy, s výnimkou tých, ktoré najneskôr do 31. decembra 1948 určí vláda na návrh ministra vnútra, na Slovensku po vypočutí povereníka priemyslu a obchodu.

(3)

Minister vnútra určí, ktoré podniky boli podľa odseku 1 znárodnené.

Originál

(1)

Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním podniky, které převážně obchodují se zbožím, pokud počet osob v podniku zaměstnaných nebo činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 počtu 50 osob. Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet všech osob v podniku zaměstnaných nebo činných bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na podniky státu, ani na

a)

podniky, pro něž platí zákon ze dne 28. dubna 1948, č. 118 Sb. , o organisaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků, nebo zákon ze dne 28. dubna 1948, č. 119 Sb. , o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství,

b)

podniky ve vlastnictví společenstev výdělkových a hospodářských zřízených podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o společenstvech výdělkových a hospodářských, na Slovensku družstev zřízených podle §§ 223 a násl. zák. čl. XXXVII/1875 o obchodním zákonu a byly jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků, které nejpozději do 31. prosince 1948 určí ministr vnitřního obchodu v dohodě s Ústřední radou odborů Ústřední radou družstev, na Slovensku též po slyšení pověřence průmyslu a obchodu,

c)

podniky, které dne 1. ledna 1948 byly ve vlastnictví svazků lidové správy a byly jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků, které nejpozději do 31. prosince 1948 určí vláda na návrh ministra vnitřního obchodu, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence průmyslu a obchodu.

(3)

Minister vnútorného obchodu určí, ktoré podniky boly podľa odseku 1 znárodnené.

§ 2 – Hlásenie o správe znárodneného majetku

Trvalý odkaz

Jednoducho

(1)

Osoby, ktoré majú dočasne spravovať znárodnený majetok (§ 12), podajú ministerstvu vnútra hlásenie podľa vzoru, ktorý minister vnútra vyhlási v Úradnom liste. Hlásenie treba podať do 15 dní od vyhlásenia vzoru. Na konaní musia spolupracovať aj osoby, ktoré na to vyzve ministerstvo vnútra. Hlásenie musí podpísať aj závodná rada alebo závodný dôverník; ak hlásenie nepodáva doterajší vlastník alebo držiteľ znárodneného majetku, je povinný k nemu pripojiť svoje vyjadrenie.

(2)

Doterajší vlastníci alebo držitelia podnikov znárodnených podľa § 1 a iné osoby sú povinné na výzvu príslušného ústredného orgánu spolupracovať pri zostavovaní účtovných uzávierok za obdobie znárodnenia.

Originál

(1)

Osoby, které jsou povinny zatím vésti správu znárodněného majetku (§ 12), podají ministerstvu vnitřního obchodu hlášení, jehož vzor vyhlásí ministr vnitřního obchodu v Úředním listě. Toto hlášení jest podati do 15 dnů ode dne vyhlášení vzoru. V řízení musí spolupůsobiti též osoby, které k tomu budou vyzvány ministerstvem vnitřního obchodu. Hlášení má býti podepsáno i závodní radou nebo závodním důvěrníkem; pokud hlášení nepodává dosavadní vlastník nebo držitel znárodněného majetku, je povinen připojiti k němu své vyjádření.

(2)

Dosavadní vlastníci nebo držitelé podniků znárodněných podle § 1 i jiné osoby jsou povinny spolupůsobiti při sestavování účetních uzávěrek za dobu znárodnění, pokud k tomu budou vyzvány příslušným ústředním orgánem.

§ 4 – Primeraná aplikácia ustanovení príbuzného zákona

Trvalý odkaz

Jednoducho

Ustanovenia § 8, § 8a, § 10 až 13, § 17 a 18 a § 20 až 22 zákona č. 118/1948 Zb. v znení čl. I platia primerane aj pre veci upravené týmto zákonom.

Originál

Ustanovenia §§ 8, 8a , §§ 10 až 13 , §§ 17 a 18 a §§ 20 až 22 zákona č. 118/1948 Sb. , v znení čl. I platia primerane i pre veci upravené týmto zákonom.

§ 15 – Tresty za pletichy pri znárodňovaní podnikov

Trvalý odkaz

Jednoducho

(1)

Kto sa dopustí pletich v úmysle zmariť alebo sťažiť znárodnenie podnikov, bude potrestaný za zločin ťažkým žalárom od jedného do piatich rokov a peňažným trestom do desať miliónov Kčs; v pôsobnosti trestného zákona čl. V/1878 súd zároveň vysloví stratu úradu a dočasné odňatie politických práv.

(2)

Kto poruší ustanovenia tohto zákona alebo predpisov vydaných na jeho základe, bude potrestaný okresným národným výborom za správny prečin peňažnou pokutou do päť miliónov Kčs a trestom odňatia slobody do šiestich mesiacov, alebo jedným z týchto trestov; ak nie je možné peňažný trest vybrať, uloží sa náhradný trest odňatia slobody do šiestich mesiacov podľa miery zavinenia. Ak sa uložia oba tresty súčasne, nesmie trest odňatia slobody spolu s náhradným trestom prekročiť šesť mesiacov.

(3)

Peňažné tresty patria štátu.

Originál

(1)

Kdo se dopustí pletich v úmyslu, aby znárodnění podniků podléhajících znárodnění zestátněním zmařil nebo zvýšenou měrou ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let a trestem na penězích do deseti mil. Kčs; v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 vysloví soud zároveň ztrátu úřadu a dočasné odnětí politických práv.

(2)

Kdo poruší některé ustanovení tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek trestem na penězích (pokutou) do pěti milionů Kčs a trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do šesti měsíců nebo některým z těchto trestů; pro případ nedobytnosti trestu na penězích uloží se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytný trest na penězích činiti více než šest měsíců.

(3)

Tresty na penězích připadají státu.

§ 16 – Ručenie za peňažný trest právnickej osoby

Trvalý odkaz

Jednoducho

(1)

Ak súd alebo okresný národný výbor uloží peňažný trest zamestnancovi, zmocnencovi, zástupcovi alebo inému orgánu fyzickej či právnickej osoby, za ktorú bol spáchaný trestný čin podľa § 15, môže rozhodnúť, že táto osoba za peňažný trest ručí spoločne a nerozdielne.

(2)

Táto osoba musí byť, ak je súdu alebo okresnému národnému výboru známa, predvolaná na konanie v prvom stupni a má právo predniesť skutkové okolnosti, ktoré môžu mať význam pre posúdenie veci, a podávať návrhy.

(3)

Výrok o ručení treba zahrnúť do rozsudku alebo trestného nálezu a osoba, ktorej sa tento výrok týka, má právo podať proti nemu odvolanie. V konaní o súdne trestný čin sa môže verejný žalobca odvolať aj vtedy, ak takýto výrok nebol urobený. O odvolaní proti takémuto výroku platí to isté, čo o odvolaní proti výroku o treste.

(4)

Peňažné tresty sa od osoby, ktorej bolo ručenie uložené, vymáhajú podľa všeobecných ustanovení platných pre peňažné tresty.

Originál

(1)

Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl čin trestný podle § 15 spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou a nerozdílnou.

(2)

Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou míti význam pro posouzení věci a činiti návrhy.

(3)

Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání proti takovému výroku platí totéž, co o odvolání proti výroku o trestu.

(4)

Tresty na penězích se dobývají na osobě, jíž bylo ručením uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o trestech na penězích.