Zbierka zákonov Slovenskej republiky (120/1948 Z.z.)

§ 1 – Znárodňovanie obchodných podnikov v roku 1948

Jednoducho

(1)

Od 1. januára 1948 sa znárodňujú podniky, ktoré sa prevažne zaoberajú obchodom so zbožím, ak v nich kedykoľvek od 1. januára 1946 pracovalo alebo pôsobilo aspoň 50 ľudí. Do tohto počtu sa započítavajú všetci ľudia v podniku bez ohľadu na to, kde vykonávali svoju prácu.

(2)

Toto pravidlo sa nevzťahuje na štátne podniky ani na:

a)

podniky, na ktoré sa vzťahuje zákon č. 118/1948 Zb. o organizácii veľkoobchodu alebo zákon č. 119/1948 Zb. o štátnej organizácii zahraničného obchodu a medzinárodného zasielateľstva,

b)

podniky vo vlastníctve a prevádzke družstiev zriadených podľa zákona č. 70/1873 r. z. alebo podľa obchodného zákona č. XXXVII/1875, okrem tých, ktoré do 31. decembra 1948 určí minister vnútorého obchodu po dohode s Ústrednou radou odborov a Ústrednou radou družstiev (na Slovensku aj po vyjadrení povereníka priemyslu a obchodu),

c)

podniky, ktoré k 1. januáru 1948 vlastnili a priamo prevádzkovali orgány ľudovej správy, okrem tých, ktoré do 31. decembra 1948 určí vláda na návrh ministra vnútorého obchodu (na Slovensku po vyjadrení povereníka priemyslu a obchodu).

(3)

Minister vnútorého obchodu určí, ktoré podniky boli podľa prvého odseku znárodnené.

Originál

(1)

Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním podniky, které převážně obchodují se zbožím, pokud počet osob v podniku zaměstnaných nebo činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 počtu 50 osob. Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet všech osob v podniku zaměstnaných nebo činných bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na podniky státu, ani na

a)

podniky, pro něž platí zákon ze dne 28. dubna 1948, č. 118 Sb. , o organisaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků, nebo zákon ze dne 28. dubna 1948, č. 119 Sb. , o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství,

b)

podniky ve vlastnictví společenstev výdělkových a hospodářských zřízených podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o společenstvech výdělkových a hospodářských, na Slovensku družstev zřízených podle §§ 223 a násl. zák. čl. XXXVII/1875 o obchodním zákonu a byly jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků, které nejpozději do 31. prosince 1948 určí ministr vnitřního obchodu v dohodě s Ústřední radou odborů Ústřední radou družstev, na Slovensku též po slyšení pověřence průmyslu a obchodu,

c)

podniky, které dne 1. ledna 1948 byly ve vlastnictví svazků lidové správy a byly jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků, které nejpozději do 31. prosince 1948 určí vláda na návrh ministra vnitřního obchodu, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence průmyslu a obchodu.

(3)

Minister vnútorného obchodu určí, ktoré podniky boly podľa odseku 1 znárodnené.

§ 2 – Hlásenie o správe znárodneného majetku

Trvalý odkaz

Jednoducho

(1)

Osoby, ktoré dočasne vedú správu znárodneného majetku (§ 12), podajú ministerstvu vnútorného obchodu hlásenie. Jeho vzor zverejní minister v Úradnom liste. Hlásenie treba podať do 15 dní od zverejnenia vzoru. V konaní musia pomáhať aj osoby, ktoré k tomu vyzve ministerstvo. Hlásenie musí podpísať závodná rada alebo závodný dôverník. Ak hlásenie nepodáva doterajší vlastník alebo držiteľ znárodneného majetku, musí k nemu pripojiť svoje vyjadrenie.

(2)

Doterajší vlastníci alebo držitelia znárodnených podnikov podľa § 1 a aj iné osoby musia pomáhať pri zostavovaní účtovných uzávierok za čas znárodnenia, ak ich k tomu vyzve príslušný ústredný orgán.

Originál

(1)

Osoby, které jsou povinny zatím vésti správu znárodněného majetku (§ 12), podají ministerstvu vnitřního obchodu hlášení, jehož vzor vyhlásí ministr vnitřního obchodu v Úředním listě. Toto hlášení jest podati do 15 dnů ode dne vyhlášení vzoru. V řízení musí spolupůsobiti též osoby, které k tomu budou vyzvány ministerstvem vnitřního obchodu. Hlášení má býti podepsáno i závodní radou nebo závodním důvěrníkem; pokud hlášení nepodává dosavadní vlastník nebo držitel znárodněného majetku, je povinen připojiti k němu své vyjádření.

(2)

Dosavadní vlastníci nebo držitelé podniků znárodněných podle § 1 i jiné osoby jsou povinny spolupůsobiti při sestavování účetních uzávěrek za dobu znárodnění, pokud k tomu budou vyzvány příslušným ústředním orgánem.

§ 4 – Primeraná aplikácia ustanovení príbuzného zákona

Trvalý odkaz

Jednoducho

Ustanovenia §§ 8, 8a, §§ 10 až 13, §§ 17 a 18 a §§ 20 až 22 zákona č. 118/1948 Zb. v znení článku I platia podobne aj na veci upravené týmto zákonom.

Originál

Ustanovenia §§ 8, 8a , §§ 10 až 13 , §§ 17 a 18 a §§ 20 až 22 zákona č. 118/1948 Sb. , v znení čl. I platia primerane i pre veci upravené týmto zákonom.

§ 15 – Tresty za pletichy pri znárodňovaní podnikov

Trvalý odkaz

Jednoducho

(1)

Kto sa dopustí pletich s úmyslom zmariť alebo sťažiť znárodnenie podnikov, ktoré podliehajú znárodneniu, bude potrestaný za zločin ťažkým žalárom od jedného do piatich rokov a peňažným trestom do desať miliónov Kčs. Súd zároveň vysloví stratu úradu a dočasné odňatie politických práv.

(2)

Kto poruší ustanovenia tohto zákona alebo nariadení vydaných podľa neho, bude potrestaný okresným národným výborom za správny priestupok peňažnou pokutou do päť miliónov Kčs alebo trestom odňatia slobody do šiestich mesiacov, prípadne oboma trestami, ak nejde o trestný čin. Ak nie je možné peňažný trest vymôcť, uloží sa náhradný trest odňatia slobody do šiestich mesiacov podľa miery zavinenia. Ak sa uložia oba tresty súčasne, celkový trest odňatia slobody spolu s náhradným trestom nesmie presiahnuť šesť mesiacov.

(3)

Peňažné tresty pripadajú štátu.

Originál

(1)

Kdo se dopustí pletich v úmyslu, aby znárodnění podniků podléhajících znárodnění zestátněním zmařil nebo zvýšenou měrou ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let a trestem na penězích do deseti mil. Kčs; v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 vysloví soud zároveň ztrátu úřadu a dočasné odnětí politických práv.

(2)

Kdo poruší některé ustanovení tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek trestem na penězích (pokutou) do pěti milionů Kčs a trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do šesti měsíců nebo některým z těchto trestů; pro případ nedobytnosti trestu na penězích uloží se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytný trest na penězích činiti více než šest měsíců.

(3)

Tresty na penězích připadají státu.

§ 16 – Ručenie za peňažný trest právnickej osoby

Trvalý odkaz

Jednoducho

(1)

Ak súd alebo okresný národný výbor uloží pokutu zamestnancovi, zmocnencovi, zástupcovi alebo inému orgánu fyzickej alebo právnickej osoby, pri ktorej zastúpení bol spáchaný trestný čin podľa § 15, môže rozhodnúť, že táto osoba ručí za uloženú pokutu spoločne a nerozdielne.

(2)

Túto osobu treba predvolať na prvé pojednávanie, ak ju súd (okresný národný výbor) pozná. Má právo predniesť skutočnosti dôležité pre posúdenie veci a činiť návrhy.

(3)

Rozhodnutie o ručení treba zapísať do rozsudku (trestného nálezu). Osoba, ktorú sa týmto rozhodnutím dotklo, sa môže odvolať. Vo veci súdne trestného činu sa môže odvolať aj verejný žalobca, ak také rozhodnutie nepadlo. O odvolaní proti tomuto výroku platia rovnaké pravidlá ako o odvolaní proti výroku o treste.

(4)

Pokuty sa vymáhajú od osoby, ktorej bolo ručenie uložené, podľa všeobecných pravidiel o pokutách.

Originál

(1)

Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl čin trestný podle § 15 spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou a nerozdílnou.

(2)

Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou míti význam pro posouzení věci a činiti návrhy.

(3)

Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání proti takovému výroku platí totéž, co o odvolání proti výroku o trestu.

(4)

Tresty na penězích se dobývají na osobě, jíž bylo ručením uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o trestech na penězích.