§ 16 – . [Red. poznámka: Podľa prílohy D bodu 12 predpisu č. 122/1951 Zb. sa prenáša pôsobnosť v § 16 tohto zákona prislúchajúca krajským národným výborom na okresné národné výbory v predmete pôsobnosti „okresných národných výborov a organizáciám celoštátneho významu"]
Trvalý odkaz
Jednoducho
Originál
Jednoducho
(1)
Ak si štát vykúpenú pôdu neponechá za náhradu na verejné účely alebo na budúce pridelenie, ministerstvo poľnohospodárstva ju pridelí do vlastníctva: [Redakčná poznámka: Podľa prílohy A bodu 288 predpisu č. 116/1949 Zb. sa pôsobnosť ústredného úradu podľa § 16 ods. 1 prenáša na krajské národné výbory. Ide o začatie a vykonávanie prídelového konania a návrh hrubej rozvahy, okrem rozhodovania o prídele nad výmeru sebestačnej usadlosti, o prídele väčších pôdohospodárskych objektov, o prídele štátu, krajom, celoštátnym verejnoprávnym korporáciám a zväzom, podnikom pôdohospodárskeho priemyslu, väčším budovám na lesnej pôde nad 10 ha a rybničnému hospodárstvu.] [Redakčná poznámka: Podľa prílohy A bodu 21 predpisu č. 122/1951 Zb. sa pôsobnosť ústredného úradu podľa § 16 ods. 1 prenáša na krajské národné výbory. Ide o rozhodovanie o prídele poľnohospodárskej pôdy vrátane pôdnych rezerv nad 50 ha zo všetkých pozemkových reforiem, okrem rozhodovania o prídele do správy ústredných štátnych orgánov a krajských národných výborov a organizáciám celoštátneho významu.]
a)
malým poľnohospodárom na doplnenie ich hospodárstiev, ktoré im nestačia na obživu,
b)
drobným nájomcom, najmä ak ide o pôdu, ktorú už obrábajú. Pôda sa im nepridelí, ak sa o ňu uchádza nájomca, ktorý stratil nájom po vyhlásení zákona z 3. júla 1947 č. 139 Zb. o rozdeľovaní dedičstva so poľnohospodárskymi podnikmi a o zamedzení drobenia poľnohospodárskej pôdy. Súčet vlastnej a pridelenej pôdy nesmie presiahnuť výmeru určenú na prídel v odseku 2, bez toho, aby tým bolo dotknuté ustanovenie odseku 5, predposlednej vety,
c)
poľnohospodárskym zamestnancom, malým poľnohospodárom a iným osobám na vytvorenie hospodárstiev, ktoré im zabezpečia obživu,
d)
malým a stredným poľnohospodárom, ktorým bola po 1. januári 1930 vyvlastnená pôda na výstavbu ciest, železníc alebo iných objektov vo verejnom záujme,
e)
obciam a okresom, ako aj iným verejnoprávnym korporáciám na verejné účely, najmä na plánovitú bytovú výstavbu, a verejnoprospešným stavebným a bytovým družstvám,
f)
poľnohospodárskym výrobným družstvám na spoločné hospodárenie a iným poľnohospodárskym družstvám na zabezpečenie ich prevádzky,
g)
robotníkom, verejným a súkromným zamestnancom a malým živnostníkom do výmery najviac 0,5 hektára na výstavbu vlastného domu, zriadenie záhradky alebo rozšírenie prevádzkových zariadení,
h)
priemyselným podnikom na návrh príslušného ministra, ak pôdu nevyhnutne potrebujú na riadnu prevádzku a rozvoj.
(2)
Pri prideľovaní treba, bez toho, aby sa tým obmedzilo prednostné právo podľa odseku 5, uspokojiť čo najviac uchádzačov s hospodárstvami, ktoré im nestačia na obživu, a doplniť tieto hospodárstva najviac na výmeru potrebnú na zabezpečenie obživy. Za hospodárstvo zabezpečujúce obživu sa považuje hospodárstvo s najmenej 5 hektármi pôdy v repárskej oblasti, 8 hektármi v obilninárskej oblasti, 10 hektármi v zemiakarskej oblasti a 15 hektármi v pasienkarskej oblasti. Ak bonita pôdy nezodpovedá priemernej bonite výrobnej oblasti, najnižšia výmera sa môže určiť podľa oblasti, ktorej bonita pôdy zodpovedá. Ak je pôdy dostatok, po uspokojení oprávnených uchádzačov možno pôdu prideliť na doplnenie hospodárstva až do dvojnásobku najnižšej výmery hospodárstva zabezpečujúceho obživu. Jednotlivé výrobné oblasti určuje vládne nariadenie z 21. októbra 1947 č. 183 Zb., ktorým sa určujú poľnohospodárske výrobné oblasti.
(3)
Uchádzači o prídel uvedení v odseku 1 musia tiež preukázať:
a)
že sú československými štátnymi občanmi alebo sa za nich považujú podľa § 1 alebo § 2 ústavného zákona z 12. apríla 1946 č. 74 Zb. o udelení štátneho občianstva krajanom vracajúcim sa do vlasti,
b)
že oni aj ich rodinní príslušníci žijúci s nimi v spoločnej domácnosti sú českej, slovenskej alebo inej slovanskej národnosti, že právoplatným rozhodnutím trestného súdu nestratili za zločin volebné právo a že sú národne a štátne spoľahliví. Podmienka národnosti neplatí pre osoby uvedené v § 1 a 6 zákona z 19. decembra 1946 č. 255 Zb. o príslušníkoch československej armády v zahraničí a o niektorých ďalších účastníkoch národného boja za oslobodenie. Pri osobách uvedených v § 84 ods. 1 zákona z 18. júla 1946 č. 164 Zb. o starostlivosti o vojenských a vojnových poškodených a obete vojny a fašistického prenasledovania podmienka národnosti neplatí, ak nejde o príslušníkov nemeckej alebo maďarskej národnosti.
(4)
Oprávnení uchádzači podľa odseku 1, ktorí nemajú trvalý pobyt v obci, kde sa nachádza prideľovaná pôda, majú nárok na prídel v tejto obci iba vtedy, ak nemôžu dostať pôdu podľa dekrétov prezidenta republiky z 21. júna 1945 č. 12 Zb. o konfiškácii a urýchlenom rozdelení poľnohospodárskeho majetku Nemcov, Maďarov a zradcov a nepriateľov českého a slovenského národa a z 20. júla 1945 č. 28 Zb. o osídlení poľnohospodárskej pôdy Nemcov, Maďarov a iných nepriateľov štátu českými, slovenskými a inými slovanskými poľnohospodármi, alebo podľa nariadenia Slovenskej národnej rady z 23. augusta 1945 č. 104 Zb. n. SNR o konfiškácii a urýchlenom rozdelení poľnohospodárskeho majetku Nemcov, Maďarov a zradcov a nepriateľov slovenského národa, v znení nariadení Slovenskej národnej rady zo 14. mája 1946 č. 64 Zb. n. SNR a z 19. decembra 1947 č. 89 Zb. n. SNR.
(5)
Oprávnení uchádzači podľa odseku 1 majú prednostné právo na prídel pôdy v tomto poradí:
a)
drobní nájomcovia uvedení v odseku 1 písm. b),
b)
malí poľnohospodári a drobní nájomcovia poškodení vojnou,
c)
uchádzači uvedení v odseku 1 písm. d),
d)
aktívni poľnohospodári, ktorí po 1. januári 1930 bez vlastného zavinenia prišli o svoj majetok alebo jeho časť pri nútenom predaji,
e)
krajania vracajúci sa do vlasti, uvedení v zákone z 1. júla 1947 č. 138 Zb. o starostlivosti o prisťahovalcov a o niektorých ich prednostných právach,
f)
osoby uvedené v § 84 ods. 1 zákona č. 164/1946 Zb.,
g)
spoludedičia, ktorí sa vzdávajú svojho podielu, podľa § 10 zákona č. 139/1947 Zb. V rámci každej z uvedených skupín a) až g) majú prednostné právo najprv osoby uvedené v § 1 a 6 zákona č. 255/1946 Zb. Uchádzačom podľa písmena a) sa pôda pridelí až do dvojnásobku výmery hospodárstva zabezpečujúceho obživu, bez ohľadu na predposlednú vetu odseku 2, najmenej však 15 hektárov. Do tejto výmery sa započítava aj pôda, ktorú títo nájomcovia vlastnia.
(6)
Lesné celky, ktoré sa nepridelia štátu, sa prideľujú zväzkom územnej samosprávy alebo lesným družstvám. Ich výmera spravidla nesmie presiahnuť 100 hektárov; vo zvlášť výnimočných prípadoch možno lesným družstvám prideliť až 250 hektárov. Zohľadnia sa pritom potreby scelovania hospodárskych lesných celkov. Lesnými družstvami sú družstvá tvorené zväzkami územnej samosprávy alebo jednotlivcami, ak sú podľa tohto zákona oprávnenými uchádzačmi. Jednotlivým aktívnym poľnohospodárom možno prideliť menšiu lesnú pôdu s výmerou približne 2 hektáre, ktorá je uzavretá v ich poľnohospodárskom majetku alebo doň zasahuje. [Redakčná poznámka: Podľa prílohy A bodu 22 predpisu č. 122/1951 Zb. sa pôsobnosť ústredného úradu podľa § 16 ods. 6 prenáša na krajské národné výbory. Ide o rozhodovanie o prídele lesnej pôdy do 50 ha zo všetkých pozemkových reforiem, okrem rozhodovania o prídele do správy ústredných štátnych orgánov.]
(7)
Ak si to vyžaduje potreba prideľovania pôdy alebo verejný záujem, možno dohodnúť výmenu pôdy vykúpenej podľa tohto zákona.
(8)
Prídelové konanie vedie ministerstvo poľnohospodárstva v spolupráci so zástupcami uchádzačov, teda roľníckymi komisiami.
(9)
Na úpravu právnych pomerov týkajúcich sa pridelenej pôdy sa primerane použijú ustanovenia časti IV zákona z 8. mája 1947 č. 90 Zb. o vykonaní poriadku pozemkových kníh pri skonfiškovanom nepriateľskom majetku a o úprave niektorých právnych pomerov týkajúcich sa prideleného majetku.
(10)
Podrobnejšie pravidlá na vykonanie odsekov 1 až 9 vydá minister poľnohospodárstva vyhláškou v Úradnom vestníku.
Originál
(1)
Pokud si vykoupenou půdu neponechá stát za náhradu pro účely veřejné nebo pro budoucí příděl, přidělí ji ministerstvo zemědělství do vlastnictví: [Red. poznámka: Podľa prílohy A bodu 288 predpisu č. 116/1949 Zb. sa prenáša pôsobnosť v § 16 ods. 1 tohto zákona z ústredného úradu na krajské národné výbory v predmete pôsobnosti „Začatie a vykonávanie prídeľového konania, návrh hrubej rozvahy s výnimkou rozhodovania o prídele nad výmeru sebestačnej usadlosti, ďalej o prídele väčších pôdohospodárskych objektov, o prídele štátu, krajom, celoštátnym verejnoprávnym korporáciám a sväzom, závodov pôdohospodárskeho priemyslu, väčších budov lesnej pôdy na 10 ha a rybničného hospodárstva."] [Red. poznámka: Podľa prílohy A bodu 21 predpisu č. 122/1951 Zb. sa prenáša pôsobnosť v § 16 ods. 1 tohto zákona prislúchajúca ústrednému úradu na krajské národné výbory v predmete pôsobnosti „Rozhodovanie o prídele poľnohospodárskej pôdy (včítane pôdnych rezerv) nad 50 ha zo všetkých pozemkových reforiem, s výnimkou rozpodovania o prídele do správy ústredných štátnych orgánov a krajských národných výborov a organizáciám celoštátneho významu."]
a)
malozemědělcům k doplnění jejich nesoběstačných usedlostí,
b)
drobným pachtýřům, zejména pokud jde o příděl půdy jimi dosud obdělávané, neuchází-li se o tuto půdu pachtýř, který pozbyl pachtu po vyhlášení zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb. , o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, při čemž souhrn vlastní a přidělené půdy nesmí převyšovati výměru stanovenou pro příděl v odstavci 2, bez újmy ustanovení odstavce 5, předposlední věty,
c)
zemědělským zaměstnancům, malozemědělcům a jiným osobám k vytvoření zemědělských soběstačných usedlostí,
d)
malým a středním zemědělcům, jimž byla po 1. lednu 1930 půda vyvlastněna na stavby cest, železnic nebo jiných objektů veřejného zájmu,
e)
obcím a okresům, jakož i jiným veřejnoprávním korporacím pro účely veřejné, zejména pro plánovité provádění bytové péče, a obecně prospěšným stavebním a bytovým družstvům,
f)
zemědělským výrobním družstvům k účelům společného hospodaření a jiným zemědělským družstvům pro potřeby jejich provozu,
g)
dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům do výměry nejvýše 0.5 hektaru pro stavbu vlastního domu nebo na zřízení zahrádky nebo rozšíření provozních zařízení,
h)
na návrh příslušného ministra průmyslovým podnikům, pokud ji nutně potřebují ke svému řádnému provozu a rozvoji.
(2)
Při provádění přídělu jest postupovati tak, aby bez újmy přednostního práva (odstavec 5) bylo uspokojeno co nejvíce uchazečů z řad držitelů nesoběstačných usedlostí a aby tyto usedlosti byly doplněny nejvýše na míru soběstačnosti. Za soběstačné usedlosti se považují usedlosti s nejmenší výměrou půdy 5 hektarů v oblasti řepařské, 8 hektarů v oblasti obilnářské, 10 hektarů v oblasti bramborářské a 15 hektarů v oblasti pastvinářské. Neodpovídá-li bonita půdy průměrné bonitě výrobní oblasti, může býti nejmenší výměra posuzována podle oblasti, které svojí bonitou odpovídá. Je-li dostatek půdy, lze po uspokojení oprávněných uchazečů přiděliti půdu k doplnění usedlostí až do dvojnásobku nejmenší výměry soběstačné usedlosti. Pro určení jednotlivých výrobních oblastí platí vládní nařízení ze dne 21. října 1947, č. 183 Sb. , jímž se určují zemědělské výrobní oblasti.
(3)
Uchazeči o příděl uvedení v odstavci 1 musí dále prokázati:
a)
že jsou československými státními občany nebo že jsou za ně považováni podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb. , o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,
b)
že jak oni, tak i jejich rodinní příslušníci, žijící s nimi ve společné domácnosti, jsou české, slovenské neb jiné slovanské národnosti, že pravoplatným výrokem trestního soudu pro zločin neztratili volební právo a že jsou národně a státně spolehliví. Ustanovení o národnosti neplatí u osob jmenovaných v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb. , o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. Pokud jde o osoby uvedené v § 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb. , o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, neplatí ustanovení o národnosti, ačli nejde o příslušníky národnosti německé nebo maďarské.
(4)
Oprávnění uchazeči (odstavec 1), kteří nemají trvalé bydliště v obci, v jejímž obvodě leží přidělovaná půda, mají nárok na příděl půdy v této obci pouze tehdy, nemohou-li dostati příděl půdy podle dekretů presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb. , o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb. , o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, nebo podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR.
(5)
Přednostní právo na příděl půdy mají oprávnění uchazeči (odstavec 1), a to
a)
drobní pachtýři, uvedení v odstavci 1, písm. b),
b)
malozemědělci a drobní pachtýři poškození válkou,
c)
uchazeči uvedení v odstavci 1, písm. d),
d)
výkonní zemědělci, kteří po 1. lednu 1930 pozbyli svého majetku bez svého zavinění exekučním prodejem, pokud jde o tento majetek nebo jeho část,
e)
krajané vracející se do vlasti, uvedení v zákonu ze dne 1. července 1947, č. 138 Sb. , o péči o přistěhovalce, jakož i o některých jejich přednostních právech,
f)
osoby uvedené v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb. ,
g)
ustupující spoludědicové podle § 10 zák. č. 139/1947 Sb.
Mezi osobami jednotlivých skupin, uvedených pod písm. a) až g), mají v prvé řadě přednostní právo na příděl půdy osoby jmenované v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. Jde-li o osoby uvedené pod písm. a), poskytne se jim příděl půdy až do dvojnásobku soběstačných usedlostí bez ohledu na předposlední větu odstavce 2, nejméně však 15 hektarů. Při tom se do této výměry započítává výměra vlastní půdy těchto pachtýřů.
(6)
Lesní celky, pokud se nepřidělí státu, se přidělují svazkům územní samosprávy nebo lesním družstvům, nepřesahují-li zpravidla výměru 100 hektarů, ve zvlášť výjimečných případech lesním družstvům až do výměry 250 hektarů, při čemž budiž přihlíženo k potřebám arondace hospodářských lesních celků. Za lesní družstva se považují družstva utvořená ze svazků územní samosprávy nebo z jednotlivců, pokud jsou oprávněnými uchazeči podle tohoto zákona. Jednotlivým výkonným zemědělcům lze přiděliti menší lesní půdu ve výměře kolem 2 hektarů, uzavřenou nebo vklíněnou do jejich zemědělského majetku nebo přídělu. [Red. poznámka: Podľa prílohy A bodu 22 predpisu č. 122/1951 Zb. sa prenáša pôsobnosť v § 16 ods. 6 tohto zákona prislúchajúca ústrednému úradu na krajské národné výbory v predmete pôsobnosti „Rozhodovanie o prídele lesnej pôdy do 50 ha zo všetkých pozemkových reforiem, s výnimkou rozhodovania o prídele do správy ústredných štátnych orgánov."]
(7)
Vyžaduje-li toho potřeba přídělu nebo veřejný zájem, může býti sjednána směna půdy vykoupené podle tohoto zákona.
(8)
Přídělové řízení provádí ministerstvo zemědělství v součinnosti se zástupci uchazečů (rolnickými komisemi).
(9)
Pro úpravu právních poměrů vztahujících se na přidělenou půdu platí přiměřeně ustanovení části IV zákona ze dne 8. května 1947, č. 90 Sb. , o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek.
(10)
Bližší předpisy k provedení ustanovení odstavců 1 až 9 vydá ministr zemědělství vyhláškou v Úředním listě.